HYBRIDNÉ PLEMENÁ

    ANO či NIE???

hybridní kuřátka
Zajímalo by mne proč se z vajíček hybridních druhů slepic nevylíhnou stejně užitkový jedinci jako jejich rodiče.Předem děkuji za odpověd

hybridní kuřátka
Zdravím, zajímavý dotaz
na vysvětlenou to není jednoduché, pokud Vám nejsou jasné některé věci z genetiky. Pokusím se být stručný i když mi to většinou nejde.
Heteroze: je pojem z genetiky, který znamená něco jako, zvýšení celkové životnosti a potažmo i užitkovosti všech kříženců. Potomci křížených rodičů mají lepší životaschopnost, odolnost nemocem a vyšší užitkovost než jejich rodiče původního nebo původních plemen v čisté podobě.
Zase použiju přirovnání např. u psů veřejnosti známý fakt, že voříšci jsou životnější než čisté rasy(správně plemena).
Pozor: křížit ledajaká plemena za účelem např. vyšší snášky ovšem nejde. Nejčastěji se vybírají plemena z kombinovanou užitkovostí rodajlenky, hempšírky, plymutky bílé, žíhané, sasexky a z nosných lehkých leghornky.
Tato plemena již v čisté podobě mají prošlechtěnou vysokou snášku kolem 200 vajec ročně. 365 dní má kal. rok. Zbytek dní do 365 připadne na odpočinek a pelichání.
Z těchto plemen se testují několik let vhodní jedinci(Pro velkovýrobu to ovšem dělá celé populace, pracuje se na celých populacích) z nejlepší snáškou a hlavně dědivostí tj koeficientem vyjádření požadované vlastnosti přenesené dál na potomstvo. Z těchto se vyberou rodiče (tzv rodičovský komplet) finálních hybridů. Např. pro známé černé morávie běžně kupované lidmi se používají jako rodiče 1,0 rodajlenka velkovýrobního typu x 0,1 žíhaná plymutka. Obě plemena prošla předtím selekcí na co nejvyšší snášku a na dědivost. Potomci jsou tzv. dvoulinioví hybridi. Jejich snáška je vlivem heteroze ještě vyšší než u rodičů. Třeba 290 vajec.
Pokud se zkříží 3 plemena, zkříží se nejprve např. rodajlenka x sasexka a na jejich potmky se přikříží např. slepice žíhaných plymutek, vznikne nám 3 liniový hybrid. Tento má ještě vyšší snášku vlivem trojnásobného heterozního efektu.
No a poslední je 4 liniový hybrid křížením dvou a dvou různých plemen jejichž potomstvo se zkříží navzájem. Snáška může dosáhnout 300 vejec ročně.
Vliv heteroze ovšem také není nevyčerpatelný a proto více než 4 linioví kříženci se "nevyrábějí". Heterozní efekt se potom zase snižuje.

Další zásadou genetiky je tzv. zákon uniformity první F1 generace. To znamená zkřížíte-li dvě různá plemena jejich potomstvo bude uniformní. To vysvětluje proč jsou všechny hybridní slepice hnědé nebo černé a nejen to, ony mají všechny stejně vysokou snášku, stejně efektivní konverzi krmiva a pod.

No a druhý princip je, že po spáření těchto potomků z F1 generace mezi sebou, se jejich potomstvo tedy F2 generaci bude zákonitě silně štěpit. To znamená podle známých Mendlových čtverců, vyjdou jedinci s vysokou, střední i nízkou snáškou. A s tou střední snáškou jich bude nejvyšší %. A to už si můžete raději pořídit slepice čistokrevných plemen, která budou tuto snášku dosahovat a ještě budou něčím zajímavé.

Takže závěrem: jsou tři základní principy, podle kterých nelze získat stejně užitkové potomstvo od hybridních matek. Heterozní efekt se oslabí.
F1 generace je tu pro to, aby co největší počet potomstva bylo uniformní(to celkem logicky chtějí podniky nabízející a chovající kuřice pro klecové chovy nosnic)
Při spáření techto jedinců "Fjedniček" se potmstvo F2 bude silně štěpit. ( a o to samozřejmě podnikům také jde, jinak bychom si mohli množit nosnice sami, což by zanamenalo pro zmiňované podniky ztrátu).

Doufám, že to stačí, pokud jste nečemu nerozuměli, rád to dovysvětlím.
Juraj Kafka